Nědělní ráno, no dobrá, nedělní dopoledne. Zářijové nedělní dopoledne kdy jsem se opět rozhodla sem něco napsat. Mám pořád v hlavě tolik nápadů, myšlenek, věcí co bych sem chtěla dát a ukázat, ale čas mi to nedovoluje. Organizace mého každodenního rozvrhu je v katastrofálním stavu, a já se denně ve všem plácám a nic nestíhám.
___________________________________________________________________
U postele na nočním stolku mám hromadu knížek, které chci číst, ale pokaždé den tak rychle uteče, a já večer do postele uléhám tak unavená, že na knížky akorát sedá prach a není čas je číst. Ovšem musím, musím najít čas na ty knížky.
Jsou to knihy, které MUSÍM přečíst protože je potřebuji k práci.
Jsou tam knihy, které CHCI přečíst protože se na ně těším od momentu co sem si je koupila.
Foťák a mobil plný fotografii, na které není čas se dívat, upravovat a postovat. Příroda, zvířata, lidi, zážitky... je toho hodně a času je málo.
Hlava plná vzpomínek, zážitků o kterých není čas psát. Roční příprava ségřiny svatby, rozlučka se svobodou, a den D - a taky nic. Výlety, večerní posezení, grilovačky a letní nicnedělání.
Nákupy. Mám tady rubriku, kde trčí jediný samotný článek o nakupování a tím to končí, no ok možná dva. Přitom nakupování bylo tolik, a já zase nic. Pořád jsem si představovala jak budu psát o nakupování, o outfitech takže je na čase se do toho pustit.
Recepty a vaření, no dobrá, v tom zase tak vášnivá nejsem, ale i tak se našlo nějaké to kuchtění, pečení, o které se chci podělit. Hodně knížek a inspirací podle kterých jsem se snažila a učila něco uvařit abych jednou neumřela hlady.
___________________________________________________________________
Sliby, sliby, plánování, doufání, a konečně jdu do toho. Konečně vím, že teď na vše bude čas. Nějak jsem jen potřebovala to vše urovnat. Urovnat si to v hlavě, urovnat si to na každý den.
Trpělivost růže přináší.
Žádné komentáře:
Okomentovat